O motivaci a bowlingu

„Chcete vědět proč jsou účinné stanovené cíle,” začal manažer. „Výborně.” Vstal a začal pomalu přecházet po místnosti. „Uvedu vám příklad, který vám pomůže to pochopit. V různých organizacích, v nichž jsem byl léta zaměstnán, jsem viděl při práci spoustu nemotivovaných lidí. Ale nikdy jsem neviděl nemotivovaného člověka po práci. Každý má zřejmě nějakou motivaci něco dělat.

Jednou večer jsem si kupříkladu šel zahrát bowling a viděl jsem tam spoustu svých „problematických” spolupracovníků. Jeden z těch skutečně problematických vzal kouli, přistoupil na čáru a hodil. Pak začal řvát a ječet a poskakovat. Proč si myslíte, že byl tak šťastný?”

„Protože se trefil. Srazil všechny kuželky.”

„Přesně tak. A proč si myslíte, že on a ti ostatní se takhle neradují v práci?”

„Protože neví, kde jsou kuželky,” usmál se mladík. „Už to mám. Jak dlouho by ho to bavilo bez kuželek?”

„Správně,” přikývl manažer. „Teď chápete, co se děje ve většině organizací. Věřím, že většina manažerů ví, co chtít po svých lidech. Jen se neobtěžují říct jim to srozumitelně. Předpokládají, že jejich lidé to vědí. Já nikdy nic nepředpokládám, dokud nedojde ke stanovení cílů.

Když předpokládáte, že vaši lidé vědí, co se od nich očekává, vytváříte nefunkční mutaci bowlingu. Postavíte sice kuželky, ale když chce hráč hodit, zjistí, že jsou zakryty závěsem. Takže když hodí a koule vklouzne pod závěs, hráč slyší rachot, ale neví, kolik kuželek srazil. Když se ho zeptáte, jak se mu dařilo, řekne: „Nevím, asi dobře.”

„No jistě! A proč je to tak?” ptal se mladík.

„Protože lidskou motivací číslo jedna je zpětná vazba s výsledky. Máme takové úsloví, které to potvrzuje: „Zpětná vazba je snídaní šampiónů.” Zpětná vazba nás udržuje v tempu. Bohužel to však chodí tak, že když si tohle uvědomí většina manažerů, zavede obvykle třetí mutaci bowlingu.

Když přistoupí hráč ke hře, kuželky jsou postaveny a závěs na svém místě, ale je tu nový prvek - za závěsem stojí rozhodčí. Když hráč hodí koulí, slyší rachot padajících kuželek a rozhodčí ukáže dva prsty na znamení, že hráč srazil dvě kuželky. Ale řekne vám většina manažerů, že jste srazil dvě kuželky?”

„Ne,” usmál se mladík. „Obvykle vám řeknou, že jste osm minul.”

„Přesně tak!” řekl manažer. „A já se ptám, proč manažer prostě nezdvihne závěs, aby kuželky viděl i jeho podřízený. Proč?

(drobátko upraveno z Minutového manažera - Kenneth Blanchard)